DonSpaghetti

S kamarádkou jsme včera navštívili kino Aero v Praze na jednom z průkopnických filmů, co se týče pronikání japonského anime do západní popkultury.

Ano, jedná se o Princeznu Mononoke a na rovinu přiznám, že v kině ten zážitek nabyl obřích rozměrů. Ten film jsem poprvé viděl v nějakých 5-6 letech, kdy mi ho táta nahrál na videokazetu z vysílání ČT jako že pohádka pro děti. Haha, tak určitě. 

Ale i navzdory tomu, že tomu filmu táhne na 27 let (ten film je stejný ročník jako já), tak pořád vypadá famózně. Ať už po vizuální stránce, příběhové, hudební (prostě ten soundtrack je naprosto epickej a pokaždé z něj mám husí kůži - v kině ten zážitek je ještě úplně jinde).

Avšak navzdory všem ódám z mojí strany si ale myslím, že by si po těch letech zasloužila lehounký... možná víc než remaster, méně než remake? Jsou tam hluchá místa, někde střih lehce ulítává, a i občas ten scénář zahapruje (viz. Gonza, kterýmu Eboshi v první scéně vysvětluje, že vlci s Mono byli pouze štěňata a že má počkat na její matku - což by měl vědět už dávno, vzhledem k tomu, že je v podstatě její osobní strážce, a musel Moru už někdy vidět, takto to vypadá spíš, že je to někdo, koho si přivedla, i když už byl ve scéně, kdy Eboshi bojovala proti Nagovi - vím, bylo to třeba pro diváka, ale i tak... - a takových věcí se tam najde povícero).

Upřímně, jednak ne každej remake a remaster je povedenej a se samotným filmem nemám absolutně žádnej problém, myslím si, že nemám oblíbenější film, než je tento, ale chyby a hluchá místa tam jsou, a myslím si, že by určitou péči určitě snesla a věřím tomu, že i třeba (nevěřím, že to říkám) díky AI někdo to zaleštění toho celého klenotu provede, a dovede to k absolutně epické dokonalosti.