Päiväkirja (3)
Jazz a déšť.
Prší, z okapů tryská stovka slov
Derou se ven
Znovu se vydávám na jejich lov
Člověk se stává opojen
Spíjím se slovy, kapou mi na hlavu
Jsem loď, co toulá se v moři
Nikdo už neví z jakého jsem přístavu
Ten déšť je to, co mě tvoří
Ještě chvíli počkám a vydržím to napětí
Kapek bubnování .
Neutonout, mám na paměti
Strach ze zašlapání
Skončím-li v zajetí, za mříží
Snad nerozplynu se jak mořská pěna
Šedo-bělost světa mě netíží
Jen slovy nenastane změna.
Julien Doré
Slepice,kyprá krasavice...
Washing up
To, že něco hledáme a nenacházíme neznamená, že jsme špatní pozorovatelé,jen nejsme s tím co jsme doposud objevili spokojeni, což znamená, že ještě máme proč žít protože stále máme co objevovat!