Jugg

Pokud byste snad hledali synonymum pro western, bylo by to právě slovní spojení "Ennio Morricone". Alespoň já ho tak našel a zařadil ho do svýho slovníku. Tomuto pánovi by se mohl založit nějaký kult a uctívat ho jako boha. Já sám bych mu na oltář přinesl pár sušených banánů a někoho pro něj klidně obětoval. (Sebe ne, pak bych nemohl poslouchat jeho hudbu :( ) C'era una volta il West, Buono, il brutto, il cattivo,II a Mercenario,II jsou kousky, které tvoří především dokonalé závěry, postavené na Morriconeho hudbě. Moje srdcovka je ale rozhodně Chi Mai.

Chlapík, jemuž svět vděčí za, v posledních letech možná nejohranější skladbu vůbec - Lux Aterna, a kde podezřívám lidi, že se jí naučili snad i nějak virtuálně šňupat. U mě ale jednoznačně zabodoval se soundtrackem k filmu Fontána.  Při skladbách Death is the Road to Awe a Together We Will Live Forever se oblizuju až za ušima. Clinte, ty jsi prostě borec :)

Ať mi nikdo neříká, že jeho hudba nemá šťávu. Právě naopak, je šťávou naplněná tak, že by ovocné dýně ve Wonkově továrně praskly závistí. Výborné texty a chytlavá hudba zdobí prakticky každý film Tima Burtona. Vybrat nějakou hudební pecku mezi těma všema peckama by byla vážně pecka. Bohužel takhle peckoidně to nejde a proto se tu plácám přes prsty a říkám si, zatraceně Jirko, jen jednu! PECKA!

Člen české elitní úderné jednotky (Hrušínský - Zeman - Liška), která pozvedla českou kinematografii o několik úrovní nahoru. Skladatel jeho kvalit, troufám si tvrdit, už u nás zřejmě nežije. Hudba k filmům jako Spalovač mrtvol, Údolí včel nebo třeba Lišáci - Myšáci a Šibeničák je dodnes nezapomenutelná!

Je to pro mě těžký se ubránit a necitovat pořád toho Kinga. Jenže tady to prostě nejde: 

"Nejdůležitější věci se nejhůře vyjadřují. Stydíte se je vyslovit, protože slova umenšují jejich skutečný význam, jejich bezbřehá obrovitost se vyslovením scvrkává na pouhou životní velikost." Stephen King

Takže nebudeme jednu hudební legendu zatěžovat zbytečnými slovy. Cadillac of the Skies

Pro mne tak trochu One-trick pony, který si tu ale právě díky té jedné geniální skladbě místo zaslouží. Jeho hlavní "theme" k filmu, ke kterému se snad ani nehodí a právě naopak, nemá k dokonalosti moc daleko. Možná právě díky celé té absurdnosti je tato skladba tak hrozitánsky opomíjena.

Japonská bohyně houslí, která snad se žádnou skladbou nesáhne vedle. Její kompletní sbírka soundtracků občas zásobuje mé uši líbeznými tóny. Nevím jak to ta ženská dělá ale vždycky přistoupím na její hru a nechám se odvanout do naprosto jiné reality. A stačí jen kdyby mi zahrála Grandpa's Violin a zašeptala  do ucha:

"Buď můj otrok alespoň na týden," tak zavřu oči a odpovím: "Alespoň na rok, prosím!"

Další z velikánů, který si mne získal svou hudbou. Co získal, spíš ochočil tak, že když si před filmem přečtu, že k tomu dělal hudbu, vrním a tetelím se blahem. Ale co to tu plácám - vzhůru do Liso, na tebe jsem nezapomněl ;)

Tady snad ani netřeba nic dodávat. Veliké filmy mohou za svou velikost vděčit právě tomuto chlapíkovi a jeho ještě větší hudbě. Pokud mám ale vybrat svou oblíbenou, kterou si mne získal, pak jedině Casper's Lullaby. Díky jamesi, že jsi mě jako dítě dohnal skoro až k slzám :)

Randy, ty jeden magore! Jak se ti proboha podařilo dostat do svejch písní tolik epičnosti? Občas to snad ani normální člověk nemůže vstřebat. Jeho hudba se mi po filmech Beethoven a Poslední Mohykán jevila jako hodně dobrá, po filmech Gettysburg a Dračí život Bruce Lee (G-theme, D-theme) jsem měl veliké problémy zavřít pusu, a po filmu Dračí srdce jsem chtěl opravdu ke hvězdám. (Pro mne  jedna z nejúchvatnějších filmových skladeb vůbec(tečka))