Viimeinen päiväkirjan merkintä (13)
Krátký film o zabíjení
Krátký film o zabíjení
Polsko, 1987, 84 min
Režie: Krzysztof Kieslowski
Scénář: Krzysztof Kieslowski
Kamera: Slawomir Idziak
Hudba: Zbigniew Preisner
Hrají:
Miroslaw Baka, Krzysztof Globisz, Jan Tesarz, Zbigniew Zapasiewicz, Artur Barciś, Krystyna Janda, Olgierd Lukaszewicz
Temné, pochmurné, depresivní. Strašně syrové a surové. Nevím, k čemu a jestli vůbec jsem měla zaujmout nějaký postoj, režišér se rozhodně nesnížil k nějaké explicitě. Těžko se totiž rozhodnout, kdo byl víc nesympatický, jestli oběť nebo vrah.
Nevím ani, jak bych měla hlasovat pro trest smrti v nějakém referendu, nevím, jestli je správná odpověď ano nebo ne. Ta záměrná truchlivost ulic, ten úplný nihilismus, ta depresivnost ve tvářích lidí.
Nikdy ještě nebyl vymyšlen takhle smutný svět s takhle smutnými lidmi. Udělat ošklivým dokonce i podmanivý magický Krakov, to se jen tak nepovede. Samozřejmě, všechna města mají svá škaredá zákoutí. Ale jenom škaredá neměl ani ten "socialistický" Krakov.
(MMCH - udělat politickou agitku i z takového filmu - a tvrdit, že je to typické socialistické prostředí škaredé Varšavy - to dokážou snad jen opravdu velmi zapouzdření lidé - s velmi schematickým myšlením. Řekla bych, že Kieslowski určitě neměl v plánu tvořit nějaké typicky socialistické prostředí, to už by byl zcela zbytečný přesah).
Zasáhlo mě zoufalství mladého obhájce po odsouzení vraha k trestu smrti. Trpí pocitem viny a ptá se vrchního soudce, zda by mělo význam, kdyby obhajobu vedl někdo zkušenější. Odpověď zní, že žádný. "Vaše řeč byla asi nejlepším projevem proti trestu smrti, jaký jsem za ta léta slyšel. Rozsudek musel být takový, neudělal jste žádnou chybu, ani jako právník, ani jako člověk."
Obhájce se trápí. Jaká je souvislost mezi tím, co se stalo, a tím, že ve chvíli, kdy si kluk v bufetu na krakovském předměstí omotával ruce provazem, a chystal se k vraždě, že v tu chvíli v tom bufetu byl i obhájce? Mohl tomu zabránit? Nese zodpovědnost? Nezvládl svou roli ani tehdy před rokem, ani u soudu?
Pláč obhájce na závěr filmu je katarzí, je očistou a nesmírně osvobozující.
Tenhle zápisek je pahýl, výraz půjčen ve Vikipedii, a čeká na zelené šlahounky. Na ČT2 mi totiž znovu dávají další zákusek, Krále rybáře se sexy Jeffem Bridgesem a srdce beroucím Robinem Williamsem. Já musela být dneska hodná.