Tom10000

   Krátce: ačkoliv jsem měl od konce první série veliká očekávání, opak se stal pravdou a z našich hrdinů se staly pouze karikaturní figurky sebe samotných z minulosti, tedy předchozích dílů. Pravda, na konci poslední části mi jejich vzájemný souboj, a následné políbení připadalo velmi povedené, snad i vhodné, i přesto jsem si ale neodpustil slovo "konečně". Čekat totiž na tuto scénu dalo zabrat.

   Ve své podstatě mi pátý díl velice překážel. Nejednalo se o nic jiného než o záplatu na náhle pošramocené myšlení scénáristů, jimž pravděpodobně, jako Pánovi času v závěrečných minutách šestého pokračování, došly plány a začaly se "hrabat v nose". Jinak si to nedokáži vysvětlit. Proč mi čtvrtý díl připadal jako neskutečně vtipný, a náhle se jakákoliv legrace vytratila? Dokonce i romantika, smysluplnost, a podobně? Kdyby k sobě Lokiho a Sylvii znovu nedostali, těžko by znovu přilákali moji pozornost.

    Závěr se naštěstí trefil do černého. Bohužel vyslal slepý náboj, a tím neumožnil divákovi těšit se na pokračování. De facto se mohlo jednat o konec. Sylvie vládne Toku času, zatímco se Loki objeví v cizí realitě, kde na něj nikdo nemá vzpomínky. No a co? Vše důležité se přeci stalo. Polibek jsme viděli, zemřít hlavního záporáka také, tudíž od Zla a Dobra trochu. Nač se dál namáhat? Tedy, pokud se nestane zázrak a tvůrci nehrábnou po dalších střelách, jimiž rozhřeší nepovedené přešlapy.

   V dvou dílech mi jako jediný světlý bod připadala vzájemná nevraživost a zalíbení obou hrdinů. Jinak zhola nic. A i tento krásný okamžik byl pohřben příliš krátkým pohledem na krutou Sylvii a nešťastným Lokim. Kdybychom tak věděli, jestli ho vlastně blodýna milovala, a jestli máme šanci jim dát naději v druhé sérii, vyjivší v pátek. Oba dva viz. foto (vlastní tvorba)...