Han_Quintet

FČELA DĚLNICE - last edition

až dolehne na mě váha tvého těla
ty budeš toužená nahá celá
budu tvůj trubec a ty má včela

tak mě pořádně opíchej
žihadlo na to máš
byl bych radši ať si vosa
a já byl tvůj stej
tak se prosím snaž

Překryjem se plástvemi medu
potřpytí nás jemný pyl
napiju se tvého jedu
v němž leckdo se utopil

kůže pomalu mi bělá
jak tvůj jed mnou proniká
jsi šikovná to včela
jednou touhou z tolika

Bože… a ty tvá křídla
akorát přesně do hnáty
dám si jehlou ještě jedu
na skřek milostné sonáty

Zakmitej svými křidélky
Ať protne mnou chlad zimnice
Jak to bývá když už píchá
špinavá včela dělnice

byl jsem trubec, ty má včela
než nade mnou spadla klec
byl to tvůj záměr?
snad jsi to nechtěla
že jsem další utopenec