Viimeinen päiväkirjan merkintä (9)
Kmotr po Japonsku
Myslím na Kitanovu Ukrutnost. Jako kdyby říkal, toto si myslím o Kmotrovi, jako o mafiánském filmu. Žádné finesy, kudrlinky, psychologie postav, jenom zlomené ruce, uřezané prsty a vraždění ve velkém. Mafie není sociální, tak jak to ukazuje Puzo & Coppola, ale brutálně asociální společenství, kde každý jde po každém. A zároveň žádný smích ... i přes téměř komické situace, žádný smích
....japonský klaun je pořád klaunem, ale nesměje se