Lanark

V šumění větru,
snažím se zaslechnout
tvé myšlenky.
Které jsou přelétavé stejně tak,
jako poslední podzimní listí.

Uprostřed mostu,
jeví se břehy tak vzdálené.
A já ve večerní mlze
marně..
vyhlížím..
tu jiskru v tvých očích,
která by mi řekla,
na kterou stranu se mám vydat.

Všude je ticho.

Jen racci nad hlavou,
na mě pokřikují
a smějí se mi,
že nevím,
že s větrem sice mohu plout,
ale nikdy jej neovládnu.