Viimeinen päiväkirjan merkintä (16)
Oprávněné obavy
Když jsem se dnes stavila u rodičů, mámin britský modrý kocour Gregory se ke mně měl až do chvíle, kdy jsem nastartovala auto. V mžiku uháněl pryč rychlostí, která spíš než vykrmovaného domácího mazánka připomínala geparda spatřivšího gazelu, což náležitě okomentovali řemeslníci pracující na sousedním domě. Opáčila jsem, že kdyby se jejich zkušenosti s auty omezovaly na zážitek, kdy vás do něj narvou a odvezou na místo, kde vám uříznou koule, nejspíš by se chovali podobně.