Viimeinen päiväkirjan merkintä (80)
Socialistická láska (Ladislavu Štollovi, příteli, který porozumí)
Až mé mužství bude kulminovat ve znamení Panny
Tvůj prs bude sladký podpaždí hořké klín slaný
Jak mořské ryby rozhozené na divany
Jak sůl země Jak politika naší strany
Dnes po celou noc budu hrát si
S tvým tělem jež se v mou náruč skácí
V tvé zahrádce tak rádi sídlí ptáci
Jak básníci na ministerstvu informací
Když jemně dráždíš moje bérce
Vzdávám se cele křehké efemérce
Opouštím úlohu i masku herce
Jak úderník z Libčic při prověrce
Jsem opilý jak Baudelairem Šalda
Jak Hakenem tak milovaná avantgarda
Tvé údy chvějí se jak roztančená Esmeralda
Jak únorový lid Jenž čeká na Gottwalda
V pokoji s růžovou zahradou září Tvá nahota
Na níž se vrhám s lačností hladového Skota
Jejž inervuje na úpatí břicha Venušina kóta
Jak společnost, v níž není nadhodnota
Až veliký orloj odbije pátou na Hradu
A změníš své tělo v jedinou rozkvetlou zahradu
Pak pocítíš mou vášeň zezadu
Jak zemdlelá barikáda vítězstvím zpitou Rudou armádu
A vysílena cudně ukryješ svůj bok
Vlhký jak břehy Kaspického moře Jak úrodou požehnaný rok
A k ránu spící políbím tě na rozkrok
Kupředu Kupředu zpátky ni krok
(Z článku Pamfletová aféra z Dějiny a současnost 03/2019)