Kaferano

Peter Strain vždycky vytvoří zajímavý inverzní plán pomocí malovaného písma. Určitě se tu objeví jeho další práce...

Laz Marquez vytvořil sérii Hitchcock podle klasických plakátů a použil vlastní grafický styl. Psycho jak jinak než v černočervenobílé....

První téma se týká barev. Kombinace černá, červená a bílá je hodně oblíbená a používá se hlavně na horrory a dramata. Není těžké najít plakáty v této kombinaci, takže bylo spíš těžké vybrat 5, které u mne zvítězily... Hodně se mi líbí práce Daniela Norrise, který si často vystačí se dvěma či třemi barvami v kombinaci. Plakát k filmu Černá labuť se liší od všech ostatních labutí a moc se mi líbí...

Jsou tu prázdniny a deníček zahálí... Trochu ho zas naplním, budu sem dávat oblíbené filmové plakáty na různá témata, která mě napadnou. Na každé téma vždycky 5 , aby to trošku frčelo. Budou zde různí autoři, moje oblíbené filmy, rozmanité výtvarné přístupy nebo prvky, které se často objevují. Také alternativní návrhy nebo ilustrace na filmové náměty....

K filmu Only lovers left alive

Zaujala mě fotka z natáčení. Tilda Swinton, John Hurt a Jim Jarmusch

Britská módní návrhářka Sandy Powell je ověnčena Oskary i Řádem britského impéria. Vytvořila kostýmy k asi 22 známým filmům jako je například Zamilovaný Shakespeare, Letec, Hugo, Vlk z Wall Street, Interview s upírem, Rob Roy atd.... V pohádce Popelka se Sandy Powell povedlo skloubit různé historizující prvky, které zároveň působí velmi novodobě a moderně. Pohádky nejsou většinou zasazeny do žádné konkrétní doby a tak má návrhář možnost se volněji pohybovat mezi staletími a vytvořit zajímavý módní koktejl. Pocit takového koktejlu jsem měla při pohledu na róby a uniformy, pánské byly víc historizující, zato dámské hýřily barvami a vzory. Na Popelku se možná ještě podívám, abych spočítala, kolik modelů měla macecha a její dcerušky...

Herce Josefa Hlinomaze a jeho obrazy jsem měla vždycky ráda. Dnes jsem byla na výstavě jeho olejomaleb z anonymní soukromé sbírky s názvem Elektrifikace vesmíru a viděla je prvně naživo. Více na mém blogu http://kaferano.blog.cz/

Konečně jsem si založila blog o umění. Baví mě mapování, třídění, tříbení, vybírání a možná udělám i radost dobrým lidem, kteří se nedostanou na výstavy, tak jako já a nemají čas se v tom brouzdat, tak jako já. Čtení tam není náročné, ale možná se časem vypracuju. Není to o mě, ale o tom, co se mi líbí, takže taky vlastně trochu nepřímo o mě. A nejsou to dějiny umění, žádný strach, jen tak přelétám a kochám se. Kdo by měl chuť se také kochati, toho srdečně vítám http://kaferano.blog.cz/

Na výstavě plakátů Fenomen kinematografie: Předvary , mě zaujaly snad všechny plakáty k chystanému filmu Václava Marhoula Nabarvené ptáče. Vybrala jsem tři, aby byla vidět rozdílnost přístupu. Film je o utrpení malého chlapce a vyjádřit temný smutek se myslím podařilo všem autorům. Zde Alžběta Davidová

Tenhle se mi hodně líbil na první pohled. Autor Michael Ross

Ukázka do třetice. Tento vynikne víc ve skutečné velikosti. Autorka Kateřina Nesládková

V kinech Světozor, Aero a Oko probíhá výstava filmových plakátů. Jde o práce studentů Fakulty designu a umění v Plzni a Ústí nad Labem. Zašla jsem do Světozoru, protože to mám nejblíž a byla jsem mile překvapená. V tomto kině jsou témata jako film a láska, film a nepřítel, film a vesmír ( ty se mi líbily hodně) film a technologie... Dále série plakátů k filmu Václava Marhoula Nabarvené ptáče a dokumentu Olgy Somerové o zpěvačce Martě Kubišové.. Série Nabarvené ptáče se mi líbila mnohem víc. Plakáty o Martě měly všechny retropodobu, která mě nepřišla tak nápaditá... Ráda bych ještě stihla téma Kultovní režiséři v kině Oko. 30 června výstava končí... Toto je ukázka od Vladimíra Vilímovského k tématu film a vesmír

Výstava Burtonových kreseb, maleb, skicářů, fotografii i modelů je moc povedená. Je podmalovaná hudbou Dannyho Elfmana a doplněna několika přednáškami a promítáním.. Tim Burton je nejspíš jeden z těch umělců překypujících invencí, protože to dokazuje spousta skic i počmáraných ubrousků, které byly elegantně zarámované. Na výstavě nebyly žádné děti, což mě překvapilo, ale spousta cizinců. No bylo to pěkně strávené odpoledne s příšerkami.... Dům U Kamenného zvonu.... Praha

Konečně přišla do prodeje biografie Jana Švankmajera, která měla být vydaná zároveň s výstavou U Kamenného zvonu a měla tuto výstavu prezentovat coby exkluzivní limitovaný katalog. Sama jsem byla svědkem, jak cizinci málem plakali, že kniha nebyla pro výstavu připravená. Já už ji mám doma, ani nebudu prozrazovat, kolik stála. Jen míry a váhu: tlustá 5 cm a váží přes 2kg... Budu ji číst dlouho, ale hemží se v ní zajímavé texty a obrazy, moc se těšim :-)

Další instalace v DOX , na kterou jsem nebyla připravená, byly videoprojekce světově uznávaného polského umělce, který se proslavil velkoformátovými projekcemi na veřejné budovy nebo pomníky a sochy významných osobností. Ty pak ožijí a promlouvají. Přinášejí nežádoucí svědectví a nepohodlné pravdy. Všeobecně se zabývá diskriminací menšin a lidskými právy... Instalace byla temná, depresivní, ale dost působivá... DOX

Litevský experimentálni režisér a básník žijící v USA slaví devadesátiny a na jeho počest některé světové galerie uspořádaly výstavy a projekce. V DOXu je také jedna, ovšem je trochu nesrozumitelná, asi jako samotná Mekasova experimentální tvorba. Moc mě to nezaujalo... DOX ... Praha

Výstava českého komiksu s názvem Signály z neznáma se věnuje českému komiksu od roku 1922 - 2012.. Dala si za cíl zmapovat tento fenomén jak chronologicky, tak tematicky a je rozdělena na 11 částí, které se vždy zaměřují na určitý aspekt nebo specifikum.. Jsou tu témata jako komiksové reklamy, komiks v područí ideologie, zvířátkové komiksy, underground, dobrodružný a scifi komiks, současná tvorba a její výtvarníci, komiks na plátně a v divadle a další témata.. Mě výstava hrozně bavila, protože jsem si vybavila spoustu postaviček a příběhů z dětství a zároveň viděla nelehký osud mnohých z nich, zvlášť v dobách, kdy tento žánr nebyl žádoucí a musel živořit v různých potupných podobách. Také tvůrci současného komiksu se mi zamlouvají- Lela Geislerová ( sestra Ani) Jiří Grus, Vojtěch Mašek, Lucie Lomová a další.. DOX - centrum současného umění... Praha

Dráty...dráty..hodně drátů.... Dílo Karla Malicha jsem neznala a bylo mi divné, že má instalaci na tak významném místě jako je Jízdárna Pražského hradu. Ale podle všeho jde o umělce, který má zastoupení ve světových galeriích. Je jedním ze zakladatelů abstrakce a jeho drátěné plastiky jsou považovány za převratné. Já se bála, že se napíchnu, to množství drátu mi nic moc neříká i když plastika Lidsko- kosmická soulož se mi celkem líbila :-D bych to nepoznala. Ale oslovily mě abstraktní pastely, které jsou jemné a zářivé. Co zaslouží pochvalu je samotná instalace, ta měla skvělou koncepci i atmosféru. Je dílem Malichova žáka Federica Díaze..... Jízdárna Pražského hradu

Obrazy Adolfa Borna vždycky potěší, jsou milé, vtipné a vypráví příběhy plné mýtických postav propletených s historickými osobnostmi. V arkádové chodbě klášera premonstrátů je vystaveno asi 80 litografií a leptů na různá témata pro děti i dospělé.... Strahovský klášter....Praha