Kri-kri

 

Rozhodl jsem se podrobně, objektivně a bez emocí zmapovat, jak se mě postupně dotýkala televizní tvorba od raného dětství až po současnost a jak po dobu 30-ti let v jednotlivých obdobích formovala můj vkus v oblasti televizní zábavy.

 

1988 - 1993

Přestože jsem ročník 1981, prvních šest let života mám, co se televizních pořadů týče, naprosté okno. Jediné, co se mi zhruba z poloviny 80. let matně vybavuje je Rozmarýnek se Štěpánkou Haničincovou a čertíkem Bertíkem. Až v letech 1988-90 nastal první zásadní krok, na obrazovce (nejčastěji jako součást pořadů Magion a Studio Kamarád) se objevily mé první pravidelně sledované seriály - Šmoulové, Willy Fog na cestě kolem světa, Byl jednou jeden život, Včelka Mája a Randall a Hopkirk, z nichž jsem nejvíce propadl prvním dvěma zmíněným, jež jsem si z větší části pravidelně nahrával (tehdy pouze na MC kazety, video jsem neměl). Z těchto nahrávek se mi brzy většina přetrhla a něco jsem z nedostatku financí na zakoupení dalších kazet byl nucen přemazat jinými nahrávkami. V tomto období běžely v TV také seriály: Goro bílý pes, Lišák Vuk, Dráček Soptík, Hrabě Káčula a Bludička, o něž jsem také zavadil, ale nijak zvlášť mě neohromily a žádný z nich jsem nenahrával. V letech 1991-93 se na TV obrazovkách uskutečnila jakási "kulturní revoluce", náhle se začalo vynořovat plno zajímavých seriálů, z nichž mě nejvíce oslovily tyto: Opičí král, Dobrodruzi z vesmíru, Nils Holgersson, Strašidelná škola, Tajemství Selenitů a Disneyovky - Kačeří příběhy, Rychlá rota a Gumídci (Letohrátky a Medvídek Pú už podstatně méně). V menší míře jsem tenkrát sledoval i Želvy Ninja a Sport Billyho, ale že by mě to nějak výrazně zaujalo se říct nedá. Některé z výše zmíněných seriálů jsem nahrával, i když rozhodně ne pravidelně, od každého jen pár dílů a dodnes se mi z toho dochovalo jen velmi málo. Pravidelně jsem tehdy nahrával pouze Kačeří príběhy z roku 1993 a v témže roce i Opičího krále.

 

1994 - 1997

V letech 1994-97 nastalo pro mě něco jako druhé seriálové období, vznikaly nové TV stanice Nova a Premiéra a s nimi přišla i řada nových seriálů. V roce 1994 jsem na Nově pravidelně sledoval Gumáky, animovaného Sandokana a Tintinova dobrodružství, téhož roku jsem na ČT shlédl Covington Cross a pár dílů Vikinga Vikyho. V následujících třech letech nastal velký zlom, na Nově i Premiéře se současně začaly objevovat francouzské romanticko-komediální seriály - Helena a její chlapci, Dívky od vedle, První polibky, Rozmary lásky a Muž v domácnosti, z nichž jsem sice sledoval všechny, ale natolik, abych byl ochoten je pravidelně nahrávat (tentokrát už na VHS) mě nejvíce zaujaly pouze Helena a její chlapci a Rozmary lásky. Nyní s odstupem let, kdy jsou tyto seriály českým divákům jednou provždy zapovězeny lituji, že jsem tenkrát nenahrál i ty ostatní. V roce 1995 jsem mimo již zmíněných seriálů sledoval i několik japonských Anime seriálů, vysílaných na Premiéře. Nejvíce mě zaujal seriál Malá Memol, z něhož jsem si 12 epizod nahrál a dodnes lituji, že se mi jich nepodařilo zachytit víc. Občas jsem zahlédl i několik dílů Candy, ale vzhledem k tomu, že ji vysílali v nepříznivém čase mi většina epizod unikla, brzy jsem na tento seriál zapomněl a natrefil na něj znovu až o 13 let později. Nutno podotknout, že v letech 1995-97 jsem mimo již zmíněného opět nahrával z ČT Willyho Foga na cestě kolem světa a Byl jednou jeden život (v létě 1997 byl naposled v TV odvysílán díl 23. Hormony) a z Novy Disneyovky, které dříve běžely na ČT, ty nové (Detektiv Duck, Aladin, Goofyho tlupa, Malá mořská víla) mě nezaujaly. Mezi léty 1996-98 jsem z Novy nahrál i nějaké erotické filmy, vesměs italské.

 

1998 - 2010

Rok 1997 by se dal označit za "kulminační", neboť v následujích letech se v TV objevovalo čím dál méně kvalitních seriálů a to i přesto, že přibývaly stále nové kabelové stanice. Občas jsem něco málo shlédl na SuperMaxu, kde mě roku 1997 zaujal japonský animovaný seriál Hobberdy Dick, ale zastihl jsem z něj jen posledních pár dílů a pak už ho přestali vysílat. Jedinou novinkou roku 1998 byl v ČR poprvé vysílaný Willy Fog na cestě za dobrodružstvím (i když já ho znal už o dva roky dřív z STV). Od poloviny roku 1998 jsem z ČT začal pravidelně nahrávat pořad S politiky netančím, což pokračovalo až do konce roku 2003 ke 20. dílu Politického harašení. Rok 2000 přinesl alespoň trochu programového oživení, na TV 3 mě zaujal animovaný seriál Princezna Sissi a pár rodinných filmů a především na STV dvoudílný švédský film Madicken, což byl jakýsi odrazový můstek k mému následnému zájmu o severskou kinematografii. Mezi léty 2001-2010 jsem shlédl téměř všechny v ČR/SR odvysílané filmy ze skandinávských zemí a většinu z nich jsem i nahrál. Dalo by se říct, že má sbírka severských filmů je jakousi alternativní náplastí za seriály, které jsem v 90. letech z různých důvodů neměl možnost nahrát a také nahrazuje moji lačnost po kvalitních seriálech, kterých je v TV za poslední roky čím dál méně. I když občas některá stanice překvapí a zařadí do vysílání nějaký starší, dlouho nevysílaný kousek (např. v r. 2006 animovaný Sandokan na Primě a nebo ve 2010 poprvé na českých obrazovkách kompletní Gumídci a Šmoulové na TV Barrandov). Ale i tak jsou to vzácné výjimky. Malou náplast milovníkům starých Anime poskytlo roku 2007 Interdomino vydáním  prvních 14-ti dílů seriálů Nils Holgersson a Viking Viky.

 

2011 - 2022

Nové komerční a bezduché seriály (převážně americké a německé produkce) natočené po roce 2000 mě ani v nejmenším nezaujaly a o to víc se od roku 2005 prostřednictvím internetu snažím sehnat seriály a filmy z 90. let. Částečně se to daří, alespoň co se týče těch nejoblíbenějších (Opičí král, Dobrodruzi z vesmíru, Candy Candy, Strašidelná škola, Covington Cross, Šmoulové z ČST, filmy Drobánkovi 1 a 2 a pár dílů Dívek od vedle). Mnohé jiné (Malá Memol, První polibky, Nils Holgersson, Tajemství Selenitů) se mi bohužel už nikdy sehnat nepodaří. Náhradou za ně ale dodatečně objevuji jiné a vcelku kvalitní starší seriály, zejména z Premiéry, které v době vysílání unikly mé pozornosti (Klementýnka, Tico a přátelé, Carův kurýr a Sally, malá čarodějnice). Také objevuji retro seriály z ČST, které jsem v době svého dětství nepoznal, např. Emil z Lönnebergy, Silas, Horký vítr, Co přináší řeka, Korálový ostrov a mnohé jiné. Další moji nově sledovanou skupinu tvoří seriály, které nebyly nikdy na českých ani slovenských TV vysílány a musím se tudíž spokojit pouze s obrazem a původním zněním. Jmenovitě jde např. o japonský animovaný seriál Ie naki ko, 16-dílné pokračování Opičího krále z roku 1999 a nebo francouzský seriál Les Vacances de l´amour, navazující na u nás kdysi vysílané seriály Helena a její chlapci a Rozmary lásky. Kolem roku 2014 mě ČT potěšila koupí několika filmů a seriálů podle knih Astrid Lindgrenové, především mé oblíbené Margyt. Mezi léty 2011-2016 jsem přišel na chuť španělským mysteriózním seriálům Internát, Grand Hotel a Na lodi. Také se mi podařilo sehnat anime Malá Memol a Ie nako ko, u nás nevysílané díly 66-159 Rozmarů lásky a prvních sedm řad Les Mystères de l'amour alespoň s ruským rychlodabingem. Za nejnovější kvalitní seriál považuji ještě horkou novinku z turecké produkce Moja malá princezná z roku 2018.

 

Závěrem je třeba podotknout, že ne vše, co jsem v dětství hltal a horlivě nahrával se mi stejně intenzivně líbí i dnes. Za víc jak 30 let aktivního sledování jsem prošel určitým vývojem, některé seriály z dřívějška mě nyní oslovují více, jiné méně, viz můj profil.

 

V článku pochopitelně není uvedeno zdaleka vše, co jsem kdy shlédl. Československou tvorbu nezmiňuji, neboť na ní alespoň částečně vyrůstal každý. Vynechal jsem i mnohé zahraniční seriály a filmy, které v mém životě nehrály významnou roli. Naopak o seriálech, jež v mém srdci zaujaly místo nejčestnější věnuji v Deníčku samostatné články.

____________________________________________________________________________________________________