RUSSELL

Jednou z nejzajímavějších sekcí letošního ročníku KVIFF je sekce „Made in Texas: Pocta Austin Film Society“. Najdete v ní skvěle vybraný rámcový průřez hranými a krátkometrážními snímky, které toto sdružení přímo ovlivnily či posléze vznikaly pod jeho záštitou. Zakladatelem AFS je věhlasný režisér Richard Linklater, který jej založil původně jen jako takovou platformu, kde by se sdružovali místní cinefilové a filmoví nadšenci za účelem sledování a diskutování o filmech. Posléze z takto prostých začátků vyrostlo něco, co přesáhlo hranice nejen Austinu a státu Texas, ale i celých Spojených států. AFS pomáhá mladým začínajícím tvůrcům kofinancovat jejich projekty prostřednictvím grantů – ročně rozděluje formou grantů celkem dva miliony dolarů – anebo třeba i kupováním letenek na filmové festivaly, kde jsou filmy těch jednotlivých tvůrců k vidění. AFS dokonce spravuje i velké filmové studio přímo v Austinu, které bylo postaveno na místě bývalého letiště, a kde mimochodem aktuálně vzniká největší film, co kdy byl v Texasu natočen, a to Alita: Battle Angel od Roberta Rodrigueze, jenž je také zásadní postavou celého spolku.

 

Teď tu sice dělám chytráka, ale pravda je taková, že většinu těchto informací – a mnoho dalších – jsem se dozvěděl až na pondělní KVIFF Talk na téma Austin School Society s režiséry Richardem Linklaterem, Davidem Zellnerem a Andrewem Bujalskim. Jak jsem již poznamenal, pojem Austin School Society mi byl před letošním festivalem prakticky cizí, nevěděl jsem o něm takřka nic – znal jsem jen jména některých režisérů, aniž bych vůbec tušil, že je něco pojí – a jsem moc rád, že jsem mohl díky KVIFF zjistit vše potřebné a být obohacen o hromadu nových informací a poznatků týkajících se AFS.

 

Samotný KVIFF Talk trval zhruba hodinu a půl a moderoval ho Peter Debruge (americký novinář z Variety). Celá diskuze plynula jako po másle a naštěstí se obešla bez českého tlumočníka, což je dobře, jelikož by to kazilo plynulost debaty. Nejvíce prostoru dostal logicky sám zakladatel AFS Richard Linklater, který hovořil jak o začátcích celé organizace, tak i o jejím vlivu, vývoji a současnosti. Zellner i Bujalski už patří ke generaci, která nastoupila nějakou dobu po té Linklaterově, takže ti se spíše zaměřili na to, jak je samotná AFS ovlivnila a jak moc jim pomohla v začátcích jejich tvůrčí činnosti. Zajímavé byly i příběhy obou zúčastněných o tom, jak se vůbec k AFS dostali. Zejména Bulajskiho příběh byl pozoruhodný a to z toho důvodu, že je původem z Bostonu a do Austinu se kdysi přesunul prakticky jen na základě svého fanouškovství k filmu Slacker – v té době ani netušil nic o AFS a dostal se k němu až později shodou okolností.

 

Mimo to mě velmi pobavily Linklaterovo historky, o různých věhlasných tvůrcích, kteří jsou také určitým způsobem spjati s AFS. Například Quentin Tarantino pravidelně do Austinu jezdil na takový jejich vlastní filmový festiválek, kde sám pouštěl a uváděl všemožné filmy, jejichž kopie vlastnil. Převážně se jednalo o exploitation filmy nevalných kvalit – jak filmových, tak i těch obrazových a zvukových –, ale velmi často šlo o raritní snímky, které nebyly nikde jinde k vidění. Nejvtipnější pak byla Linklaterova historka o tom, jak v 90. letech na kampusu katedry filmu University of Texas, kde často probíhaly různé projekce pod záštitou AFS, potkával pravidelně takového zvláštního týpka, který tam chodil koukat na všemožné filmy a se kterým se i několikrát bavil, ale většinou ho tam jen viděl, jak se poflakuje kolem. Po letech si na tohoto týpka vzpomněl a zajímalo ho, co s ním bylo dál, že by rád věděl, zda vůbec zůstal u filmu, nebo co s ním vlastně je. Odpověď na tuto otázku pak dostal v roce 2001 na newyorském filmovém festivalu, kde tohoto týpka po mnoha letech znovu uviděl a nebyl jím nikdo jiný než sám Wes Anderson, který na festivalu představoval svůj vlastní film.

 

Celkově tedy hodnotím tuto debatu velmi pozitivně. Samotní režiséři byli extrémně příjemní a pozitivní, neostýchali se jít do hloubky a pověděli nám toho spoustu o nich samotných a vůbec celém Austin Film Society. A samozřejmě se jim povedlo i to, že mám teď obrovskou chuť zkoumat a nakoukat všechno možné od těchto pánů a také od dalších tvůrců z AFS – takže jejich mise byla splněna. Je potěšující vidět, že něco jako AFS funguje a prosperuje, jelikož jde o ukázkový příklad, že filmy v USA mohou vznikat i mimo Hollywood.

 

Zde je celý KVIFF Talk ke zhlédnutí na oficiálním festivalovém YouTube kanále: