amirgal

Dívám se na všechno. Dívám se na všechno, co mne nepřinutí odejít. Kino je pro mne svatyně, kterou dnes už navštěvuji zřídka. Vdechovat zvláštní, nezaměnitelnou vůni prostoru s plyšovými sedadly. Koberec, ve kterém usínají kroky. Prostor. Kubíky a kubíky vzduchu. Vertikály a ošuntěle rudý příliv. Řady sedadel sesouvající se oble a měkce k pódiu před plátnem, jejichž křivku čas od času naruší silueta návštěvníka. Poloprázdná prostorná stará kina ... Napětí ztišujících se nažloutlých světel, které se svými blednoucími kužely opírají o vysoký strop. 4 3 2 1 a mihotavý pramen světla proudící k plátnu, který se rozpadá v barvy a tvary. Polotma a polosvětlo. Nerozeznatelné impulsy.

Fernando Solanas říká, že kino je instituce, která determinuje vaše pojetí viděného. Chodím do kina s tímto vědomím. Chodím do kina právě kvůli tomu. Kvůli jeho nezaměnitelnému duchu. Kvůli mysteriu zjevení, jehož technické parametry dávno znám a přesto mne nepřestává fascinovat. Chodím do kina, aby bystřilo mé smysly. Hodiny soustředění, po kterých přichází světlo, vyjasnění, katarze, procitnutí z bdělého sna, z hypnózy umělým světem ... Prostředí multikin mne odpuzuje. Nemohu si na něj zvyknout. Nemám ráda křiklavé a kýčovité lunaparky, nepřiměřenou nabubřelost a zbytečný luxus. Nechci, aby mé vnímání ovlivňoval právě takový prostor. Nechci zakopávat v hustých kobercích. Nechodím do kina jíst. Nechodím se do kina bavit. Nechodím tam spát. Chci se dívat.

Je mi milejší nacházet v prostých filmech záblesky geniality, než trpět záblesky debility ve filmech rádoby uměleckých.

Nemám pochopení pro glorifikaci děl pro intelektuální “střední třídu” (někdo by řekl midcult, ale já si to nedovolím, protože přeci jenom je to jen takové moje divertimento tenhle text), která jsou vypreparována tak, aby neurážela, neotravovala a pokud možno příliš nezatěžovala tzv. intelektuálního měšťáka. Lakmusovým papírkem intelektuálního měšťáka je to, že je přesvědčen o existenci umění jakožto svébytného a kodifikovaného kulturního a kultivovaného žánru, kterému sice zcela nerozumí, ale vždycky je to “hezké” a něco mu to “dá”. Pokud se intelektuální měšťák dostane k něčemu, co hezké není a čemu nerozumí ani zbla, nezamýšlí se nad ničím ani minutu a prchá z kina, nebo představení protrpí za tím účelem, aby mohl bojovně vystoupit v kroužku přátel či na síti a halasně vyjadřovat svůj odpor a zhnusení nad kvalitativními poklesky samozvaných uměleckých filmů, pročež zpravidla najde mnoho příznivců. Intelektuální měšťák si dáva dobrý pozor na to, aby nebyl podveden filmovou distribucí a za své peníze dostal, to co očekává. Potrpí si na to, aby ve filmu o Aljašce nebylo příliš mnoho záběrů na sníh, ve filmu o Tajze v záběrech příliš mnoho stromů, aby se tam neustále nemluvilo nebo zase nemlčelo, aby homosexuálové byli homosexuálové a ne “normální” lidé, aby film měl děj, který pokud možno skončí nějakou výraznou a snadno identifikovatelnou pointou a aby tam hráli “dobří” a z podobných filmů již ověření herci. Intelektuální měšťák zpravidla není ochoten konzumovat masovou konzumní výrobu, protože ty “jeho” filmy jsou lepší a v jistém ohledu má jistě pravdu. Takovýto čtenáři filmového jazyka se vyskytují - jelikož poptávka po nich jest zajištěna - i v řadách kritických, kde se projevují zvláště nebezpečně.

Je třeba dáti si pozor na záměnu intelektuálního měšťáka a intelektuálního snoba. Intelektuální snob se pozná dle toho, že již bezpečně rozezná tzv. vysoké umění od umělecké prostřednosti. Toto poznání jej nicméně vede k protežování filmů a autorů umělecky etablovaných neřkuli institucionalizovaných, na nichž lpí nedá na ně dopustiti a úzkostlivě se brání mentálnímu “znečištění” či ještě lépe “infikování” tzv. podřadným tématem, myšlenkou či estetikou. Svůj čas věnuje pouze umění vysokému, které sedaje na nízké štokrli hltavě zbožnuje, zbožšťuje a interpretačně přetěžuje. Jak z těchto řádků vidno - také intelektuální snob dosud věří na existenci tzv. umění jako jisté a jistými kriterii vymezené podmnožiny děl, která v této velké a zajímavé směsici tvůrčích výlevů tvoří pouze nepatrný ostrůvek naděje, pro ty, kteří váhají vykročit vstříc nečekaným zážitkům a dobrodružstvím. Kriteria uměleckosti díky své povaze umožnují intelektuálním snobům konzumovat čas od času nějaký ten film, který intelektuálně a umělecky pouze vypadá, což u nich zpětně vede ke skepsi a přehodnocení daných hledisek a ještě větší uzavřenosti vůči okolní tvorbě. Bohužel se celé plejády režisérů soustředují na prefabrikaci filmů tohoto ražení, je tedy pouze otázkou času, kdy budou znovu napadeni uvnitř vlastních hradeb nějakým šikovně zhotoveným trojským koněm. Z řad těchto osob se zpravidla rekrutuje upjatá kritická vlna, někdy též označovaná jako akademická kritika (tento výrok mi snad bude tolerován, jsem totiž také členem obce akademické).

Tři muži na silnici (slečnu nepočítaje) - F. Šestka (1935) part - na youtube je ještě dvouapůlminutová verze.

Zavádím novou rubriku oblíbených komentářů, v níž hodlám schraňovat některé vezdejší perly duševního vypětí. Anonymně :)

Sedm samurajů (1954) *****

Sice se mi 2 méně výrazní samurajové slili dohromady, což ovšem neubírá na jejich herectví a všech ostatních rovněř. Strhující a pro mě zatím nejdelší shlédnutý film.

V rámci vymývání-si-mozku poctivě sleduji zfilmované detektivky Agathy Christie, z lenosti v českém dabingu, čímž kompenzuji výkon-pracovní-činnosti v podobě analýzy českých kvantifikátorů na základě úzu. Situace pokročila do fáze syntézy, kdy v mých snech bouřlivě argumentuje Hercule Poirot, že uvedená svědkyně je podezřelá, protože lhala ve věci své přítomnosti, což je zřejmé z toho, že uvedla sémanticky adekvátní, leč pragmaticky nevhodnou konstrukci týkající se časového údaje, která je v dané situaci nepoužitelná především z hlediska konceptu kvantifikátoru, jehož pojetí odporuje lidským možnostem takovýto jev kognitivně zpracovat. ... (roz. člověk by za těchto okolností nemohl pravdivě uvézt takový údaj, protože by jej ve skutečnosti nedokázal tak přesně odhadnout, a tak to zní podezřele). Přemýšlím, zda mám zanechat první, nebo druhé činnosti ... :-]

na křesle u počítače ... s myší.

Katedra anglistiky a amerikanistiky uvádí: Kopeček production | Olomouc company | making fun of education since 2011

The Swining

Spalovač esejí

Polídice

The Night of Dead Livingstone

Doporučuji skvělé vizuální efekty :-)

... pro štěstí v novém roce ...

Výstava sakrální architektury Josipa Plečnika. Olomouc 2012.

...
A: Já vás nahrávám.
B: ... aspoň sem si ho vypucoval po takový době kapku, no.
C: Musíme mluvit slušně. Budeme v ústavu českého jazyka asi.
B: Ale houby musíme mluvit slušně ... Tady máš, Fando, mátový.
C: Děkuji: máta peprná ...
A: Prosim vás, mluvte, jak vám zobáky narostly!
...

Proto:

Navštívíte-li v nouzi
znečištěné záchodky,
jednejte rychle
a beze strachu ...
meine Damen und Herren.
V nádražní hale mají
Pannu Marii s otevřenou náručí
za stočtyřicet pět korun
a repliky známých nožů
od dvěstěpadesáti.

Norman McLaren - Polychrome Phantasy (1935) ****

Bizarní barevné zrnité vaudevillové představení před animovaným pozadím.

Po shlédnutí sady filmů Sovětské propagandy, jsem zjistila, jak je pro mne těžké stanovit si měřítka k hodnocení filmů, jejichž obsah mi připadá z časti směsný, z části děsivý a navíc jemi většinou z duše odporný. Nevím, zda hodnotit srozumitelnost, údernost, promyšlenost nebo jen často mizernou animaci a naraci nebo zda tyhle počiny hodnotit jako trash. Budu nad tím za domácí úkol přemýšlet, snad potom k níže uvedeným filmům přibyde i nějaké to hodnocení, které nebude ve většině případů znít odpad a svědčit tak pouze o mém emocionálním rozpoložení ...

1. Forward March, Time! 1977, directed by Vladimir Tarasov. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 17:47 min.

2. Soviet Toys, 1924, directed by Dziga Vertov. Goskino USSR. Produced as a silent film. Total Running Time: 10:44 min.

3. Samoyed Boy, 1928, directed by V. and Z. Brumberg, N. Khodataev, O. Khodataeva. 3rd Factory of Sovkino. Made as a silent film. Total Running Time: 7:02 min.

4. Little Music Box. 1933. directed by N. Khodataev. Soyuzfilm. Total Running Time: 20:18 min.

5. Lenin’s Kino Pravda (Truth in Cinema), 1924, presumed to be directed by Dziga Vertov. Made as a silent film. Total Running Time: 0.53 min.

6. Results of the XII Party Congress (of Cooperation), circa 1925, director unknown. Total Running time: 3:51 min

7. Victorious Destination, 1939, directed Leonid Amalrik, Dmitry Babichenko, Viktor Pokolnikov, Soyuzmultfilm. Total Running Time: 6:15 min.

8. War Chronicles, 1939, directed by Dmitry Babichenko. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 8:59 min.

9. A Hot Stone, 1965, directed by Perch Sarkissian. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 16:37 min.

10. Songs of the Years of Fire, 1971, directed by Inessa Kovalevskaya. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 16:51 min.

11. Plus Electrification, 1972, directed by Ivan Aksenchuk. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 8:58 min.

1. Interplanetary Revolution, 1924. Directed by N. Khodataev, Z. Komisarenko, Y. Merkulov. GTK (Goskino Technikum) Mezhrabpom-Rus Studio. Total Running Time: 7:47 min.

2. We’ll Keep Our Eyes Peeled, 1927, directors N. Khodataev Group. Total Running Time: 2:42 min.

3. The Shareholder, 1963, directed by Roman Davidov, Soyuzmultfilm. Total Running Time: 23:31 min.

4. Proud Little Ship, 1966, directed by Vitold Bordzilovsky. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 17:59 min.

5. Prophets and Lessons, 1967, directed by Vyacheslav Kotonochkin. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 9:32 min.

6. China in Flames, 1925. Directed by N. Khodataev, Y. Merkulov, Z. Komisarenko. GTK (Goskino Technikum) Kino Moscow. Total Running Time: 37:14 min.

7. Images of Yuri Merkulov, drawn in approximately 1960-1965, director Y. Merkulov. Total Running time: 2 min.

1. Cinema Circus, 1942, directed by L. Amalrik and O. Khodataeva, Soyuzmultfilm. Total Running Time: 3:34 min.

2. Fascist Boots Shall Not Trample Our Motherland, 1941, directed by A. Ivanov and I. Vano. Soyuzmultfilm. Total Running Times: 2:41 min.

3. Vultures, 1941, directed by P. Sasonov. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 2:11 min.

4. Newsreels 1-4: “What Hitler Wants,” “Beat Fascist Pirates,” “Strike the Enemy on the Front Lines and at Home,” and “A Mighty Handshake.” 1941. Directed by V. and Z. Brumberg, A. Ivanov, O. Khodataeva, and I. Ivanov-Vano. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 8:11 min.

5. To You Moscow, 1947, directed by G. Lomidze. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 17:33 min.

6. The Adventures of the Young Pioneers, 1971, directed V. Pekar. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 17:34 min.

7. The Pioneer’s Violin, 1971, directed by B. Stepantsev, Soyuzmultfilm. Total Running Time: 7:45 min.

8. Vasilyok, 1973, directed by S. Aristakesova. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 9:40 min.

9. A Lesson Not Learned, 1971, directed by V. Karavaev, Soyuzmultfilm. Total Running Time: 5:13 min.

10. Attention! Wolves! 1970, directed by Y. Gamburg. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 16:53 min.

11. Tale of a Toy, 1984. directed by B. Ablinin, Soyuzmultfilm. Total Running Time: 9:12 min.

12. We Can Do It, 1970, directed by L. Atamanov. Soyuzmultfilm. Total Running Time: 9:24 min.

1. Black and White, 1933, directed by I. Ivanov-Vano and L. Amalrik. Mezrabpomfilm. Total Running time: 2:27 min.

2. Mister Twister, 1963, A. Karanovitch, Soyuzmultfilm Studio. Total Running time: 15:33 min.

3. Someone Else’s Voice. 1949. I. Ivanov-Vano. Soyuzmultfilm. Total running time: 9:23 min.

4. Ave Maria, 1972, I. Ivanov-Vano. Soyuzmultfilm. Total Running time: 9:34 min.

5. The Millionaire, 1963, V. Bordzilovsky and Y. Prytkov, Soyuzmultfilm. Total running time: 9:57 min.

6. Shooting Range, 1979, V. Tarasov. Soyuzmultfilm. Total running time: 19:14 min.

7. Mr. Wolf, 1949, directed by V. Gromov. Soyuzmultfilm. Total Running time: 10:04 min.