Viimeinen päiväkirjan merkintä (69)
Hepy ňů jír 2018 ... trochu oklikou, přes králíka ....
... králíky mám spojený s dětstvím a babičkou, která je
chovala, na tom je asi nejzajímavější to, že jsem hrozně ráda sledovala, jak
toho králíka stahuje, napřed ho ale musela zavraždit. Je to divný, co? Dnes bych
na to nekoukala ani za milion, ale tehdy ... ono to bylo i humánní a to jsem ještě
netušila, co to slovo znamená. Babička ho vzala za zadní nohy, zvedla ho,
aby visel hlavou dolu a pohladila takovym mazáckym přesnym pohybem, že
ten králík uplně znehybněl a vzdal se osudu, nato ho rychle, silně a přesně
majzla za uši a měl to za sebou na první dobrou. Do Novýho roku přeju nám všem
hodně zdraví, štěstí a lásky, samozřejmě spoustu dechberoucích filmových
i hudebních zážitků a taky, abychom se nedali oblbnout a nenechali se majznout za uši :-).